Mnoho lidí si neuvědomuje rozdíly mezi mokrou a suchou solnou terapií a předpokládají, že obě nabízejí stejné výhody. Ve skutečnosti však tyto dva typy terapie mají unikátní výhody a odlišné metody dodávání soli do těla, které ovlivňují jejich účinnost při léčbě různých zdravotních stavů.
Mokrá solná terapie
Mokrá solná terapie spočívá v míchání soli s vodou, čímž vzniká slaný roztok, který může pomoci zmírnit respirační problémy a zlepšit zdraví dýchacích cest. Mokrá solná terapie pomáhá zředit hlen v těle, snížit tlak v nosních dutinách a poskytnout úlevu při onemocněních respiračního traktu.
Existuje několik způsobů, jak praktikovat mokrou solnou terapii, včetně slaných roztoků, nebulizérů, solných koupelí a solných scrubů. Může být prováděna také pomocí konvičky na výplach nosu, roztoků na kloktání či exfoliací. Tyto metody umožňují vstřebat stopové minerály soli, čímž zlepšují stav dýchacích cest a kůže a poskytují dočasnou úlevu.
Suchá solná terapie
V průběhu suché solné terapie jsou mikroskopické částice soli rozptýleny do vzduchu pomocí specializovaného zařízení nazývaného halogenerátor. Tento typ terapie se provádí v kontrolovaném, umělém prostředí bez vlhkosti, jako je např. solná místnost nebo komora.
Při suché solné terapii se velikost solných částic pohybuje od 1-5 mikronů, díky čemu se sůl dostává hlouběji do plic a kůže, kde účinně čistí tělo od toxinů. Uživatelé inhalují tyto částice po dobu 10-45 minut za účelem zmírnit příznaky různých onemocnění a zrelaxovat tělo a mysl.
Výběr správného typu solné terapie
I když má mokrá solná terapie mnoho výhod, je důležité si uvědomit její limity. Při aplikaci nosním vdechováním dokáže slaný roztok zasáhnout pouze oblast nosu, úst a krku. Do nejhlubších částí plic, kde se odehrává podstatná část dýchacího procesu, se bohužel nedostane.
Pro tyto účely je suchá solná terapie účinnější a prospěšnější. Mikroskopické solné částice v suchém solném aerosolu totiž pronikají hlouběji do plic a kůže, poskytující tak komplexnější účinek.